|
|
Validace metody HPLC pro stanovení organických kyselin v nápojích
Hanychová, Silvie ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá validací RP–HPLC metody pro stanovení organických kyselin v ovocných šťávách. Cílem práce bylo zjištění vhodnosti metody pro ověření autenticity ovocných šťáv na základě analýzy organických kyselin. Teoretická část se zabývá chemickým složením ovoce a ovocných šťáv s důrazem na organické kyseliny. Dále jsou popsány metody analýzy organických kyselin. Detailněji je popsána metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie a postupy při její validaci. Experimentální část práce je zaměřena na optimalizaci a validaci metody. Analyzovány byly kyselina jablečná, citronová, jantarová a askorbová. Byly ověřeny validační parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Validovanou RP–HPLC metodou byly analyzovány reálné vzorky 100% ovocných šťáv (jablečná, pomerančová a grapefruitová), u kterých byly ověřeny vybrané parametry autenticity.
|
|
|
Stanovení organických kyselin v pivě
Štáblová, Taťána ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je stanovení organických kyselin v českých pivech s chráněným zeměpisným označením. V teoretické části jsou popsány hlavní suroviny pro výrobu piva a samotná výroba sladu a piva. Část práce je věnována analytickým metodám použitých při stanovení organických kyselin. Pro stanovení obsahu organických kyselin byly využity metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie a iontové chromatografie. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky, porovnány se zahraničními studiemi a určeny rozdíly v obsahu organických kyselin mezi ležáky a pivy výčepními. Pro analýzu bylo použito pět piv typu ležák a pět výčepních piv.
|
|
|
Výroba a charakterizace medoviny vyráběné různými technologickými postupy
Kilian, David ; Vítová, Eva (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na technologii výroby medoviny z vybraných druhů medu o různých cukerných koncentracích za využití moderních výrobních technologických postupů studenou a teplou cestou. Teoretická část se zaměřuje na historii medoviny a technologický vývoj. Detailněji se zaměřuje na moderní velkokapacitní výrobní technologie jak studené, tak i teplé cesty. V experimentální části práce byly nejprve vyrobeny vzorky medoviny o různých cukerných koncentracích z tří druhů medu za použití dvou technologických postupů (studená teplá cesta). Dále byla provedena charakterizace vzorků z hlediska obsahu HMF – Hydroxymethylfurfural, etanolu, glukózy, fruktózy, vybraných organických kyselin a prvků spolu se senzorickou analýzou. Připravené vzorky byly porovnány a diskutovány ohledně rozdílů, za účelem zjistit rozdíly využití dvou výrobních technologií (studené a teplé cesty), vybraných druhů medu a vliv cukernatosti před fermentací na konečný produkt.
|
|
|
Screening biotechnologického potenciálu vybraných zástupců rodu Geobacillus a dalších příbuzných rodů
Kouřilová, Xenie ; Brázda, Václav (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá screeningem biotechnologického potenciálu vybraných termofilních zástupců rodu Geobacillus, Saccharococcus a Bacillus, přičemž bakterie z prvních dvou zmíněných rodů pocházely z české a německé sbírky mikroorganismů a bakterie rodu Bacillus byly přírodní izoláty. U zkoumaných kmenů byla zjišťována schopnost utilizace uhlíkatých zdrojů. Dále byla testována produkce biosurfaktantů, extracelulárních hydrolytických enzymů (proteázy, amylázy, lipázy, celulázy a xylanázy), organických kyselin, antimikrobiálních látek a mikrobiálních plastů – polyhydroxyalkanoátů. Bakterie S. thermophilus, G. uzenensis a G. zalihae vykazovaly významnou schopnost produkce biosurfaktantů. Kmeny G. jurassicus, G. uzenensis, G. gargensis a G. lituanicus byly schopny intenzivní produkce všech testovaných technologicky významných enzymů. Nejvyšších antimikrobiálních účinků dosahovaly bakterie G. stearothermophilus a G. thermocatenulatus. Nejvyšší produkce kyseliny octové bylo dosaženo u G. jurassicus a kyseliny mléčné u G. thermodenitrificans. Schopnost produkce polyhydroxyalkanoátů byla na úrovni genotypu prokázána pouze některými kulturami, ovšem na úrovní fenotypu byla odezva negativní. Naopak bakterie rodu Bacillus byly schopny produkovat polyhydroxyalkanoáty, i když za daných podmínek pouze v malé míře. U zbylých zkoumaných metabolitů byla schopnost produkce ve srovnání s rody Geobacillus a Saccharococcus výrazně nižší.
|
|
|
Studium geografické autenticity moravských bílých vín
Horáková, Kristýna ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo ověření geografické autenticity moravských bílých vín na základě prvkového složení. Měření bylo doplněno o analýzu organických, fenolických a antioxidačních látek ve vínech. K elementární analýze byly použity dvě spektormetrické techniky, a to hmotnostní a optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS a ICP-OES). Koncentrace organických kyselin byla měřena na iontovém chromatografu s vodivostním detektorem (IC), fenolické látky byly měřeny pomocí kapalinového chromatografu s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD), obsah celkových fenolů metodou TPC a antioxidační aktivita metodou TEAC byly měřeny pomocí skektrofotometru. Celkem bylo proměřeno 33 vzorků vín ze čtyř moravských podoblastí. Pro účel rozdělení vzorků vín do jednotlivých skupin byla naměřená data nejprve upravena pomocí Grubbsova testu na odlehlé hodnoty, z upravených dat byly vytvořeny boxové grafy znázorňující maximální, minimální a průměrné hodnoty jednotlivých parametrů pro dané podoblasti. Dále byl soubor dat protříděn pomocí analýzy rozptylu (ANOVA), která vybrala ze 47 měřených parametrů 12 statisticky významných pro rozdělení vín do skupin. Pomocí vícerozměrných statistických metod (analýza hlavních komponent (PCA) a diskriminační analýza (DA)) byly sestaveny matematické modely k rozdělení moravských vín podle geografického původu. Úspěšnost diskriminačního testu byla 96,97 %. Křížový validační test vykazoval 81,82 % úspěšnost klasifikace neznámých vzorků.
|
|
|
Stanovení makroprvků, organických kyselin a dalších parametrů v kečupech
Popelová, Nikola ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je provedení základních analýz vzorků kečupů. V teoretické části diplomové práce jsou popsány základní charakteristiky rajčete, zpracování rajčat a výroba protlaku a kečupu. Dále jsou popsány analytické metody, které byly použity pro analýzu vybraných parametrů v kečupech. Experimentální část práce se zabývá stanovením pH, celkové sušiny, organických kyselin, sacharidů, makroprvků a lykopenu v kečupech. Z organických kyselin byly analyzovány kyselina citronová ve formě citrátu a kyselina octová ve formě acetátu metodou IC. Množství acetátu ve vzorcích kečupů bylo cca 5x větší než množství citrátu. Metodou HPLC byly analyzovány sacharidy glukóza, fruktóza a sacharóza. Glukóza a fruktóza byly oproti sacharóze stanoveny ve všech vzorcích. Elementární analýzou byly analyzovány čtyři makroprvky, z nichž byl nejméně zastoupen hořčík a nejvíce sodík. Koncentrace sodíku byla dále přepočtena na množství soli. Množství lykopenu bylo stanoveno pomocí UV-VIS spektrometrie. Jeho množství v kečupech je ovlivněno odrůdou použitých rajčat a velkým množstvím dalších faktorů.
|
|
|
Bioflavouring piv pomocí studeného chmelení za použití českých chmelů
Gajdušek, Martin ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem studeného chmelení na vybrané analytické a senzorické vlastnosti piva. Byl pozorován vliv studeného chmelení při použití českých odrůd chmele Kazbek a Uran, které byly do mladiny přidávány ve fázi hlavního kvašení v dávkách 3 a 6 gdm-3. Doba kontaktu chmele s mladinou byla 3, 6 a 9 dní. Součástí jsou také principy metod použitých při analýze v experimentální části. Experimentální část popisuje technologii přípravy referenčního piva, u kterého bylo následně prováděno chmelení za studena. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Z hlediska základních parametrů piva byl pozorován vliv studeného chmelení, především jeho délky, na obsah ethanolu. S delší dobou studeného chmelení došlo ke zvýšení koncentrace ethanolu v pivu. S vyšší koncentrací lihu souvisel i pokles zdánlivého extraktu. Z hlediska barvy a pH piva nebyl vliv dry hoppingu prokázán. Prvková analýza provedená metodou optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem odhalila nárůst koncentrace vápníku, hořčíku a železa vlivem studeného chmelení. U manganu a barya nebyl pozorován statisticky významný rozdíl oproti referenci. Z hlediska hořkosti byl u studeně chmelených piv identifikován významný nárůst v porovnání s referencí, přičemž byla hodnota závislá na použité dávce chmele. Vliv odrůdy chmele prokázán nebyl. Koncentrace organických kyselin stanovených metodou iontově-výměnné chromatografie s vodivostním detektorem byly ovlivněny studeným chmelením pouze v případě kyseliny mléčné a kyseliny octové. U kyseliny mléčné byl pozorován nárůst koncentrace oproti referenci, související také se stupněm prokvašení. Zatímco v obsahu kyseliny octové vykazovaly chmelené vzorky nižší koncentraci než vzorek referenční. Plynovou chromatografií s hmotnostním detektorem byly stanoveny koncentrace myrcenu, humulenu a geraniolu. Jedná se o těkavé komponenty chmelových silic. Studeně chmelené vzorky zaznamenaly signifikantně vyšší koncentrace všech aromatických látek oproti referenci. Z hlediska doby chmelení vykazovaly nejvyšší koncentrace vzorky chmelené po dobu tří dní. Z výsledků senzorické analýzy vyplývá, že celkově nejlépe hodnoceným vzorkem, je vzorek chmelený odrůdou Kazbek s dávkou 3 gdm-3 po dobu tří dní. Piva chmelená nejkratší dobu zároveň vykazovala nejnižší intenzitu hořkosti, což bylo vnímáno pozitivně.
|
|
|
Chemická charakterizace vín z vybraných PIWI odrůd
Michálková, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá chemickou charakterizací vín z vybraných PIWI odrůd. V teoretické části je popsán obecný původ a důvod šlechtění PIWI odrůd, bližší charakterizace vybraných tří PIWI odrůd, Johaniteru, Hibernalu a Solarisu. Další část je věnována popisu analytických metod, které byly použity pro stanovení chemických charakteristik. Experimentální část je věnována chemických charakteristik vína z vybraných PIWI odrůd, a to obecným charakteristikám, jako jsou alkohol, zbytkový cukr a celkové kyseliny, dále pak organickým kyselinám, antioxidační aktivitě, celkovým fenolickým látkám a prvkovému složení. Z výsledků vyplývá, že mezi víny z vybraných PIWI odrůd jsou z hlediska chemického složení rozdíly. Největší rozdíly byly pozorovány v obsahu organických kyselin a fenolických látek. Nejvíce zastoupenou organickou kyselinou byla v rozmezí 735,1-1286,2mg/l kyselina jablečná. Následovala kyselina octová v rozmezí 100-400mg/l. Amtioxidační aktivita byla stanovena v rozmezí 0,2988-0,9683mmol/l Trolloxu a obah celkových fenolů 273,5-390,3 mg/l. Z fenolických látek byla nejvíce zasotupena kyselina galová, která se pohybovala v rozmezí 6,9-13,9mg/l. Jako další, hojně zastoupená fenolická látka byl detekován katechin v rozmezí 1,6-6,0mg/l. Ze stanovených prvků byl nejvíce zastoupen fosfor v rozmezí 165,4-450,5mg/l. Jako nejzastoupenější těkavé látky byly detekovány zástupci esterů, a to ethyester kyseliny oktanové, ethylester kyseliny dekanové a ethyester kyseliny hexanové. Z naměřených dat bylo evidentní, že vína z PIWI odrůd se od standadních odrůd liší, zejména u profilu aromatických látek
|
|
|
Stanovení vybraných parametrů ve speciálních typech piv vařených v ČR
Fähnrichová, Nikola ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na analýzu speciálních typů piv vařených v České republice pomocí třech instrumentálních metod. Pro určení polyfenolických látek byla použita kapalinová chromatografie HPLC, k organickým kyselinám posloužila iontová chromatografie IC a pro elementární analýzu optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem ICP-OES. V teoretické části je popsána technologie výroby piva. Část je také věnována chemickému složení piva, zejména pak skupinám látek, které byly v této práci analyzovány. Popsán je také princip použitých metod. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky a porovnány se zahraničními studiemi. Pro analýzu bylo použito osmnáct různých speciálních typů piv vyrobených v České republice.
|
|
|
Vliv baristického zpracování kávy na chemické složení získaného nápoje
Trenzová, Kristina ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem baristických příprav kávy na chemické složení získaného nápoje. V teoretické části se věnuje také pěstování, technologii zpracování kávy a chemickému složení kávových zrn. V rámci experimentální části byly proměřeny vzorky kávy espresso, vzorky připravené z moka konvičky, metodou flip-drip, filtrováním kávy, technikou french-press, přípravou ve vacuum potu a vzorek turecké kávy. Vzorky byly připraveny dle baristické příručky a s upravenými poměry vody a kávy tak, aby se daly metody mezi sebou srovnat. Tato práce se zaměřuje na stanovení obsahu kofeinu a akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie, validací metody HPLC, stanovení celkových fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteuova reagentu, stanovení organických kyselin pomocí iontové chromatografie, stanovení vybraných makro a mikro prvků pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýzu aromatických látek s využitím plynové chromatografie. Na základě zpracovaných výsledků a porovnaných metod bylo prokázáno, že největší vliv na obsah kofeinu, akrylamidu, organických kyselin a celkových fenolických látek měla moka konvička, na obsah aromatických látek měla největší vliv metoda flip-drip a vacuum pot. V baristicky připravených nápojích byla koncentrace kofeinu nejvyšší u metody flip-drip a to 3689 mg/l, koncentrace akrylamidu 25,4 mg/l u~metody stejné. U celkových fenolických látek byla nejvyšší hodnota (c~=~5,23~g/l) naměřena u moka konvičky. Obsah minerálních látek byl sledován v kávových zrnech a v připraveném nápoji - espressu. Nejvíce zastoupeným prvkem byl draslík. Koncentrace draslíku v kávových zrnech byla 577 mg/l z 1g zmineralizovaného vzorku, v připravené kávě espresso pak byla koncentrace draslíku 2461~mg/l. Největší obsah organických kyselin byl zaznamenán v nápoji připraveném v~moka konvičce, z vybraných kyselin měla největší zastoupení kyselina jantarová s koncentrací 599,8 mg/l. Největší obsah aromatických látek byl zaznamenán v kávě z moka konvičky a z flip-dripu. Nejvíce zastoupenou aromatickou látkou v připravené kávě byl furfuryl alkohol.
|
host ::
RSS.